Nadoblačné blesky

Přechodné světelné úkazy (Transient Luminous Events, TLEs) neboli nadoblačné blesky jsou optické jevy pozorované nad oblastmi se silnou bouřkovou aktivitou v širokém rozmezí výšek mezi vršky bouřkových oblaků a spodní hranicí ionosféry (60–90 km podle denní či noční doby). Unikaly poměrně dlouho naší pozornosti, přestože jsou některé z nich pozorovatelné prostým okem. 

Vědci se jimi začali intenzivně zabývataž po roce 1990. Existuje šest základních druhů přechodných světelných úkazů; jejich názvy nám mohou znít až pohádkově. Nad rozsáhlými bouřkami se tak může objevit třeba červený skřítek (red sprite), halo, modrý spouštěč (blue starter), modrý výtrysk (blue jet), obří výtrysk (gigantic jet) anebo elf.

Nejběžnějším typem nadoblačného blesku je červený skřítek. Je opravdu zbarven červeně a má obvykle podobu sloupce, mrkve nebo vypadá jako medúza. Skřítci se vyskytují nejčastěji ve výšce 60–90 km nad povrchem země, velcí skřítci mohou být i více než 40 km širocí. Předchází je obvykle silný kladný blesk typu oblak-země. Ve srovnání s plně ionizovaným kanálem "obyčejného" blesku jsou "vlásky" či "kořínky" skřítků jen slabě ionizovány. Halo je světelný úkaz tvaru disku, který bývá často následován skřítkem a vypadá, jako by z něj skřítek vylézal. Méně obvyklý modrý výtrysk je kužel modrého světla šířící se vzhůru z vršku oblaku do výšky asi 40 km rychlostí 100 km/s. Obří výtrysky jsou většinou dvojbarevné, ve spodní části modré a v horní červené. Barva je dána typem molekul nebo atomů, které jsou výbojem vybuzeny a vyzáří pak světlo příslušné vlnové délky. Obří výtrysky se objevují nad vrškem oblaku a mohou dosahovat až do výšek 90 km. Velmi často jsou doprovázeny značnou svítivostí bouřkového oblaku, ze kterého vycházejí. Elfové (Emissions of Light and Very low frequency perturbations from Electromagnetically pulsed Sources) jsou pokládány za nejrychlejší a největší přechodné světelné úkazy. Objevují se ve výškách kolem 100 km a rychle se šíří jako zvětšující se kruh do vzdálenosti stovek kilometrů. Jejich zdrojem jsou elektromagnetické impulsy generované silnými bleskovými výboji. Elektrony ve spodní části ionosféry, ohřáté těmito impulsy, se sráží s molekulami dusíku, které jsou tak vybuzeny a vyzáří expandující světelný kruh.

Ukázky záznamů skřítků, elfů a blesků. Foto: Martin Popek, pozorovatel Oddělení kosmické fyziky ÚFA AV ČR